Belgiská pralinka a pojednání o tom, jak ruská Máša není česká Taťána!

Nuže dobrá... Naše úpěnlivé prosby byly vyslyšeny a Belgičan odjel.. nebyl by to ale Stefan, aby nám svým odjezdem nepřidělal spoustu práce. Tak zaprvé: zbyl po něm karavan, který by měl dostat nový kuchař (pokud u nás vydrží déle než dva dny) - o něm se ještě ve článku zmíním. Problémem je, že ten ožrala se o karavan moc nestaral, kouřil vevnitř a zřejmě nikdy nevětral. Když nám dneska Nicole říkala, jak jí přinesl povlečení na vyprání... "málem jsem se pozvracela!"

Pláž za slunečných dní je fakt ideální na siestičku!

Za druhé... Stefan se celou dobu, co tady otravoval, chvástal, jak pracuje na pláži, jak ji dává do pořádku. Leda kulový! Terka dneska kromě své obvyklé práce (le bloc sanitaire) celý zbylý čas otročí dole na té zarostlé nedodělané plážičce! Zítra to čeká ještě mě. A možná to bude na více dní než dva... To nic, co tu udělal ožrala, mu totiž zabralo čtrnáct dní. Když o tom ale přemýšlím, čtrnáct dní, mínus čtyři láhve vodky, děleno jedním ztroskotalým Belgičanem, krát dvě šikovné a schopné Češky... to by mohly vyjít ty dva dny... tak jako tak tu máme práce až nad hlavu

Za třetí... Jak ten blbec hraje na city! Já se snažím nikoho nesoudit, být na všechny hodná a mít slitování, ale co je moc, to je moc! Jediný, kdo se s ožralou baví je Claudio. Ten dokonce přesvědčil Nicole, aby Belgičanovi platila ještě čtyři dny bydlení v jiném kempu!Stefan už tu oficiálně s námi nebydlel a bůh ví proč tu musel ještě několik dní zůstat. Jsem si jistá, že cestu zpátky do Belgie znal moc dobře. Každý den dál přijížděl na společné obědy a večeře a všem už lezl krkem. asi jsme mu to dávali značně najevo, jelikož včera (v pondělí) dopoledne odjel a to dokonce dřív, než plánoval. Hip, hip, hurá!

Výsledek toho, co jsem s Terkou už stihly na pláži udělat. Vidět je jen polovina skalky... ještě na ní musíme dosázet nějaké kytičky a hotovson!

O tom, že by se ale v kempu dýchalo lépe, se mluvit nedá... Nevím proč to je, ale poslední dny jsou všichni tady nevrlí a naštvaní (včetně mě). Občas máme totiž s holkama pocit, že jsem jen levná pracovní síla, která se tu má udřít... Sice jsme placené na české poměry moc dobře, ale i tak jsme nejméně placené ze všech ostatních zaměstnanců. Ovšem práce zastaneme víc než dost! K tomu všemu teď děláme i zahradnice, jak už jsem se zmínila. A dneska odpoledne byl na mě od šéfové hozen vyčítavý pohled, že jsem si dovolila jít lehnout, když už jsem měla svoji práci (i práci navíc) hotovou. Nicole si jít lehnout nemohla, ale všichni ostatní si lehnout šli, což byla katastrofa největší! V kempu nikdo pořádně nebyl, aby se o něj staral... a nebyli tady vlastně ani klienti. Protože pršelo, všichni si šli lehnout... Jen Nicole dřela (za počítačem, v suchu a teple). Každý tu maká, jak může, do toho náš nový kuchaříček, co vypadá jak Draco Malfoy z Harryho Pottera (tuhle přezdívku vymyslela Áďa hned, jak uviděla jeho fotku), je namachrovaný debílek, kterému je sotva dvacet a chybí mu zkušenosti. Claudio je z něho na prášky, pořád ho hlídá a za něco peskuje. Asi budeme zase bez kuchaře...
Zpátky k tomu, že jsme Češky. Setkáváme se převážně s pozitivními nebo neutrálními reakcemi. Občas se (hlavně starším ročníkům) někomu připlete na mysl Československo, ale to jsou výjimky. I tak působíme čas od času na zákazníky exoticky, dokonce jsme jednou byly dotázány, jestli naše abeceda je stejná s tou ruskou (ano, naprosto, když vám píšu účet, používám azbuku, volové!)... Ale to byla jen taková perlička. Pro zasmání. Claudio rád dává různé přezdívky a komolí jména. A u Terky se nejvíce uchytila Taťána. Zase to souvisí s tím, že nás občas házejí s Rusáky do jednoho pytle. A Taťána zní dost rusky na to, aby to bylo jsméno pro holku z Česka, Však víte... v Česku si svítíme pořád svíčkami, nemáme elektřinu a místo aut povozy (jak už jsme psaly tady a tady).
A pro zasmání (nebo k politování) mám pro vás ještě jednu příhodu. Vyfotila jsem Terku, jak jedno odpoledne tvrdě maká na pláži. Večer jsem se chtěla na fotky podívat a ony... zkrátka to nebyly ty nejhezčí fotky Terky, které kdy byly pořízeny. Začala jsem se smát, ukazovat to Áďě, ona to pak chtěla ukazovat dál - Letizii, Claudiovi atd. Terka se logicky bránila (já se jí nedivím, vlastně jsem si za to, co se stalo následovně, trochu mohla sama). Terka se začala s Leti o mobil přetahovat. Mobil jim samozřejmě vypadl a rozbil se něm displej. Mně! Mně, která si dává na věci takový pozor! Takže mám krásného pavoučka v pravém horním rohu mého telefonu... Paráda, radši jdu vyplít další záhon a umejt hajzlíky.

Tragédie...