 |
| To jsou panorámata, to se to běhá panečku! |
Je tomu už týden, co jsme přijely na farmu. Všechny dny se
odehrávají podle podobného scénáře. Ráno, když je chuť jdeme běhat, chvíli
předtím ještě jedna z nás zkontroluje umývárny, jestli se tam přes noc
nestala nějaká „nehoda“. Pak se jdeme nasnídat, popřípadě obstaráme i snídaně
pro hosty, protože Claudio to sice zvládá, ale když nemusí, tak nemusí… Od
deseti se pak začnou uklízet mobilhomy (takhle to budu skloňovat, se s tím
smiřte). Po dvanácté oběd, mytí nádobí. Do dvou stihneme ještě pořádně uklidit
umývárny (le bloc sanitaire) a pak už volno až do večere. Teda pokud vám
nezmizí kuchař. Již zminovaný Hugo-Hug se jednoho krásného (konkrétně
včerejšího) rána nepohodl se šéfovou, nasedl do svého obytňáku a táhl zpět na
svůj zámek. Cože, nechytáte se? Tak tedy pěkně od začátku a podrobně.
Hugo-Hug byl prostě kousek. Ale ne takovej ten hustej týpek,
ale kousek vola. Kus vola. Takovej vůl, že mě až mrzí, že jsem ho nestihla
vyfotit, abych s ním zdobila tenhle článek o něm. No, možná ho zkusím
nakreslit ve windowsovském malování a dám jeho portrét na konec článku.
Hugo-Hug sám sebe považoval za skvěléo kuchaře, pro kterého byla místní kuchyně
malá. A to nejen velikostně (protože ta kuchyně fakt malá je), ale i asi
významově. Zkrátka Hug mířil výš. Jakožto majitel zámečku a rozlehlého panství,
které mi jedno odpoledne ukazoval na google mapách, přestože jsem se ho vůbec
neprosila, ale udělala jsem prostě tu chybu, že jsem seděla na wifině na
recepci zrovna, když šel okolo, odtáhl včera ráno konečně pryč! Za lepším
jistě. To, že všechny akorát poučoval, měl blbé kecy, které nikoho nezajímaly,
a všem celkově lezl na nervy, mu budiž bylo odpuštěno. Jenže taky dělal zmatky
večer, když je otevřená restaurace, pletl objednávky a tak dál. Navíc vypadal
slizce (merde, že nemám tu fotku!). A to se neodpouští. Nicole sama byla jakýsi
diplomat mezi námi, Claudiem a Hugem, protože si chtěla Hugo-Fucka nechat do té
doby, než najde jiného kuchaře. Ale ono ráno už jí došla trpělivost a prostě
Hugovi vytkla jeho způsoby vedení kuchyně. Hug nesnesl kritiku, následovala
hádka a Hugo na to odjel. A já to všechno prospala v karavanu!
 |
| Venčeníčko Manga a Nikity |
Nicmémě jsme zůstali bez kuchaře. Nám holkám největší
starost dělalo to, kdo nám udělá oběd… Na to, kdo bude večer vařit pro hosty,
jsme ani nepomyslely. Nakonec se role kuchaře ujal Claudio. Jenže, po Hugově odjezdu
zůstala mastná špinavá nechutná spoušť. A my ji uklízely. Celé odpoledne… Takže
milý Hugo-Hugu, jestli tohle někdy budeš číst, tak tomu stejně nebudeš rozumně,
ale táhni do hajzlu, vole! A třeba se na tom tvým zámku škrábej na zadku,
nikoho to nezajímá!!!
 |
| Co se snídá v neděli ve Francii? Jop, správně! |
 |
| Voilà! Podobizna Huga! |
Žádné komentáře:
Okomentovat