neděle 31. května 2015

Les haricots verts aneb ráda v tomhle článku používám citoslovce

Šmarjá, ať už je tady ten kuchař. K obědu a večeři máme poslední dobou pořád to samý. A ty zelený fazolky bez chuti už mi nelezou jen krkem, ale i ušima. Když jsem v Čechách prohlašovala, že se těším na francouzskou kuchyni, ty poblázněný fazole byly asi to poslední, na co jsem při tom myslela. Máme je skoro  pořád. S masem, s omeletou, s plněnýma rajčatama a lilkama... Včera byla prémie, včera jsme je měly s bramborama. A až pak si Leti vzpomněla, že k nim vlastně osmažila ještě  klobásky. Který teda taky nebyly nic extra. Takový ty, do kterejch když kousnete, vybaví se vám kupa vzpomínek z dětství, kdy vás rodiče přesvědčovali: "Ale prosimtě, vždyť tam žádný tlustý maso není." A vy jste moc dobře věděli, že tam je. Tak v těchhle klobáskách ho byla kupa. Brrr
A to maso, jak tady "připravujou"? Každej asi víte, že je víc možností, jak připravit steak. Tak  tady pravý Francouzi všechno jedí rare (krvavý), takzvaný saignant. Což je další super zjištění (ironie, opět) o francouzský kuchyni. Asi si dovedete představit, jak tu já, která miluje všechno superpropečený, trpim. Nejenom, že to maso nejdřív půl hodiny krájíte i přes to, že používáte steakovej nůž, ale potom ho musíte ještě dvakrát tak dlouho žvejkat. Eww! Horší než vyžvejkaná Hubba Bubba. Ta taky nemá žádnou chuť. Protože koření jim tady nic moc neříká a sůl taky ne.
Na druhou stranu si zas občas fakt pošmáknem, o tom žádná. Nedávno jsme měli hrozně dobrý lasagne. A Leti dělá výborný taštičky zapečený s kozím sýrem a šunkou. Ty jsme měli dneska spolu s těstovinovým salátem, to bylo fakt dobrý. A ty dezerty?! Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je lepší crème brulée, nebo fondant au chocolat. :) A co tu je asi taková místní specialitka, tak to je kaštanová marmeláda, neboli šatéňová konfitůra, jak ji s ženama nazýváme. Ve francouzštině je to totiž správně confiture à la chataîgne. Ráno si ji dáváme na bagetu společně s máslem. Om nom nom! A jako dezert ji tu podávaj společně s poctivým bílým jogurtem. (Mamko, jestli sem přijedete, tak to musíš bezpodmínečně ochutnat, je to bomba!)

To bude o jídle asi zatím všechno. Přídám vám sem (s článkem vůbec nesouvisejících)  pár fotek, o který se s váma chci podělit, ale nemám k nim moc co napsat, takže by to na další článek nestačilo. :)

Zdejší květena :P
Procházkujem 
Těchhle domečků je tady v okolí spousta
A na konec to nejlepší - Lorenzo milionkrát jinak :) 

Žádné komentáře:

Okomentovat